Zkoušky ZOP s číňanem a peruánem

Napsáno 10. 11. 2004 pro Klub chovatelů naháčů

Někdy na jaře mě napadl bláznivý nápad, a to ten, že budu na podzimní zkoušky připravovat celkem tři psy. Číňánka, dalmatina a peruána. V létě jsem si s pejsky užívala u nás na cvičáku a místo abych se opálila, jsem se někdy i pořádně dopálila. Obzvlášť náš peruán Mayta je psí osobnost, s výborným smyslem pro humor. Škoda, že ne vždy mám pochopení.
Léto skončilo a já začala plánovat zkoušky, první v Přerově a další v Blansku. Na první jsem přihlásila číňánka Ginna (Ginn Čin-Čin Pet) na druhou peruána Maytu (Capac Mayta Pazzda) a na třetí dalmatina Daga. Můj drahý manžel prohlásil, když se dozvěděl, co ho se mnou celé září a říjen čeká, něco o mém zdravém rozumu. Já jsem totiž k tomu všemu naplánovala i „pár“ výstav. Ovšem člověk míní a Přerovští mění. Termín zkoušek byl posunutý o týden a to na 12. 9. 2004. Po sobotní speciálce a zbytku dne stráveném v práci ani nevím, jak jsem ráno ve 4 hodiny vstala na vlak.

V Přerově na cvičáku jsme byli jediní, kteří skládali zkoušku ZOP, což v praxi znamená, že to budeme mít brzy za sebou. Pan rozhodčí se jmenoval Květoslav Štibora. Největší strach jsem měla z projíždějících vlaků, zkoušky totiž probíhaly asi 60 m od trati. Obavu jsem měla oprávněnou, při cvicích SEDNI-LEHNI-VSTAŇ mi Ginn odmítl vstát a stálo nás to 6 bodů. Ještě jednu věc Ginn nemá rád a to jsou bodláky, při odložení ve skupině si sedl, bodlák vykousl a opět si lehnul. Ale jinak cvičil samozřejmě pěkně a zkoušku jsme složili. Pan rozhodčí se o něm vyjádřil, jestli je to opravdu číňánek a ne třeba borderka. I já mám někdy pocit, že se tolik temperamentu a radosti se života do tak malého pejska ani nemůže vejít. Přerovští byli opravdu bezvadní a pokud se jim výkon psa líbil, odměnili ho potleskem. Při závěrečném nástupu se zatleskalo všem, i těm co neuspěli. Pes není stroj a ne vždy se mu všechno podaří. Také musím poděkovat Evě Kadlecové, která se o mně celý den starala i za její kuchařské umnění.
Doma mně čekala láhev dobrého vína a postel plná psů. A taky manžel, ovšem to už bych psala úplně o něčem jiném.

Další zkouška mě čekala s Majtíkem. Konala se 19. 9. 2004 na našem domovském cvičišti v KK Blansko.

obrázek: tc_img_6098.jpg; rozlišení: 350 × 233 px; velikost 13 kb;
No, abych napsala pravdu, měla jsem z ní opravdu veliký strach. Samozřejmě když chce, tak cvičí velice pěkně, když nechce, necvičí vůbec. Jednu věc však musím napsat – s peruánem vyjdete pouze po dobrém. Žádné zlobení, křičení nebo ošklivý tón v hlase. Veškeré povely totiž musí provádět s velkou radostí. Rozhodčím na zkouškách byl opět pan Květoslav Štibora. Na řadu jsem šla v poslední dvojici, ale i tak byla zima a teploměr ukazoval 7 stupňů Celsia. Něco se nám dařilo lépe, něco hůře a nebo také vůbec. Největším problémem byla mokrá tráva, takže lehání a sedání bylo pro Majtíka utrpením. Ještě, že na dlouhodobé odložení může být podložka. První část jsme protrpěli a ztratili hodně bodů.
Při druhé části mi Majtik udělal velkou radost a ztratil ze všech pěti cviků pouze 3 body. Navíc při skupinovém odložení nesmí být podložka! Nošení psa je jeden z cviků, který prověří chování každého psa a Majtíkovi se moc líbil. Při závěrečném nástupu mi spadl kámen se srdce. Zkoušku jsme složili! Pak už nás čekalo zapsání zkoušek do PP a řízek, z kterého jsem dala i Majtíkovi, však si zasloužil! To má kamarádka koupila svému psovi řízek celý. Její pejsek váží skoro 60 kg. Zkoušky se pak musely ještě oslavit. Pro každého je to kus práce a čas strávený s partou lidí – kteří vám ať chcete nebo ne, přirostou k srdci. S oběma psy jsem tedy skládala zkoušku ZOP podle KJ ČR Brno, která se skládá ze základní části a z cviků skupinových speciálních.

Základní část – přivolání, ovladatelnost na vodítku, ovladatelnost bez vodítka, sedni, lehni vstaň, odložení dlouhodobé (30 kroků asi 10 min.).
Cviky skupinové a speciální – ovladatelnost na vodítku ve skupině, sedni, lehni, vstaň, odložení ve skupině (30 kroků, 2 min.), přenesení psa cizí osobou (5 + 5 m), chůze po nepříjemném materiálu se zastavením. Celkem 10 cviků = 100 bodů, minimum pro získání zkoušky je 70 bodů.
Při první části jeden pes cvičí a druhý je odložený. U chůze na vodítku i bez vodítka se zkouška provádí v klusu + obraty na místě i za pochodu. Nepříjemný materiál měří nejméně 9 metrů a musí být minimálně za tří druhů (např. štěrk, plech, pet lahve).
Při nošení psa cizí osobou má pes náhubek. V průběhu celé zkoušky se pes nesmí chovat agresivně, byl by vyloučen. Za nepřesnost se strhávají body. Povelová metodika je stejná jako u ostatních sportovních řádů. Jediné v čem se liší je, že pes může mít jakýkoliv obojek a při dlouhodobém odložení můžete použít podložku. Psa po ukončení cviku můžete mírně pochválit, jméno psa můžete říct pouze před povelem. Do PP se píše pouze složená zkouška.
Ještě jsem zapátrala, kolik číňánků nebo peruánů již tuto zkoušku složilo. Podle dostupných informací je Ginn čtvrtým číňánkem, který ji složil (jednoho z těch zbývajících máme také doma). Majtík je ale prvním peruánem, který složil zkoušku ZOP nebo i další jinou zkoušku podle jiných sportovních řádů!
Pokud cvičíte se svými pejsky ať již sportovní výcvik, agility nebo tanec se psy, tak vám přeji mnoho úspěchů.

12.12.2005 v rubrice: Články Autor: Jarka
 
Jarmila Jurová, Absolonova 6, 678 01 Blansko
email: jarka@mayta.info, tel: +420 608 433 512
Aktualizace: článek: 10.6.08, galerie: 13.5.08, komentář: 9.6.08